HISTORIE SOKOLA

Všesokolský slet v Praze roku 1912 byl hlavním popudem pro občany Poříčí k založení tělocvičné jednoty  – SOKOL  POŘÍČÍ. A tak se také stalo a to 29. 9. 1912. Mezi prvními kdo se do Sokola přihlásil byl Dr. Kopáč František, doktor práv Praha, Cihlář Tomáš-strojník ve Březí, Kubala Václav-rolník ve Vrábči, Matlová Emilie, Pešek Josef st. ze Březí, Metelka Václav – pekař z Boršova, Hetzlová Marie, Větrovský Josef-kovář, Hrdinová Marie-hostinská z Boršova.

Samozřejmě,že jich bylo více, ale nemáme o nich žádné záznamy a na dochovaných fotkách nejsou uvedena žádná jména a také se již žádný pamětník nenachází mezi námi,aby tak učinil.

SOKOL POŘÍČÍ - MUŽI 1913

Od roku 1919 byl členem naší jednoty v Poříčí také Dr. Ing. Miroslav Zátka a od roku 1920 Oldřich Zátka.

Jejím prvním starostou se stal Tomáš MATL – správce firmy Monopol ve Březí, který v této funci setrval do roku 1918, druhým starostou v letech 1919 až 1925 byl František Vančura, stárek mlýna ve Březí, třetím starostou v letech 1926 až 1928 se stal Ladislav Vančura. Dále v této funkci pracovali František Fiktus a Bohumil Černý, ve kterých letech se bohužel nezachovalo.

V samých začátcích byl v čele 8-mi členný cvičitelský sbor mužů a 13-ti členný sbor žen.

SOKOL POŘÍČÍ - ŽENY 1916

Sokolovna byla postavena v roce 1921/22- tělovýchovnou jednotou Poříčí a jejím stavebním družstvem nákladem 120 tis., mimo zdarma odpracované hodiny členstvem. Stavební místo věnoval jednotě a dar materiálu statkář Stanislav Dobiáš. Budova Sokolovny byla v roce 1922 otevřena veřejným cvičením za účasti tělovýchovných jednot I.okrsku a závodního družstva Sokola Č. Budějovice I, jehož členem byl pozdější náš náčelník bratr Jan Cígler, který se do Boršova přistěhoval v roce 1924 a v letech 1925 až 1940 a pak 1947-48 naším náčelníkem.

JAN CÍGLER

1901-1988

Úředník firmy Zátka, byl absolventem cvičitelské školy ČOS, členem 2. vítězného družstva 5. divize na prvních armádních závodech v Praze.
Za jeho působení jako náčelníka v naší jednotě stoupla úroveň cvičení a Sokol Poříčí získává renomé jak ve cvičení mužů a žen ale také dorostu, kterému se bratr Cígler věnoval ze všeho nejvíce. Získal řadu významných umístění a cen. Byl nejenom naším náčelníkem ale také náčelníkem I. okrsku a později i 1. místonáčelníkem župy Husovy. Byl členem cvičitelského sboru Sokola Č.Budějovice I.
Byl zatčen gestapem 4. 2. 1940, vězněn v Praze, Zhořelci, Drážďanech a Dachau. Když se v květnu 1945 vrátil s podlomeným zdravím, převzal hned v červenci funkci pokladníka a později na 2 roky funkci náčelníka jednoty a již 11. 8. 1946 vedl první vystoupení Sokola po válce a 16 člennou brigádu do Stekníku Žatce.

Za svou odbojovou činnost byl vyznamenám presidentem republiky:

  • Československým válečným křížem
  • Medailí za zásluhy 1.stupně
  • Medailí za zásluhy v boji proti fašismu

Pod jeho vedením a náčelnice Kateřiny Černé odjíždí do Prahy na 11. slet v roce 1948 celkem 52 cvičenek a cvičenců, kteří reprezentovali skladbu mužů,žen,dorostu a žáků.
V roce 1951 rezignoval na všechny své funkce a ze Sokola vystoupil, důvodem byla politická změna v únoru 1948.

DRUŽSTVO VOLEJBALU - KAČERÁCI

Činnost Sokola byla přerušena od roku 1940 až do roku 1945 okupací naší země a zákazem činnosti.
Se zákazem činnosti se nechtělo smířit družstvo odbíjené a přišlo na nápad,jak ve své činnosti pokračovat. Na teplákovky si našily vyšívané kačery a pod názvem „Kačeráci“ vystupovali po celou dobu války a tím vlastně ilegálně pokračovali v činnosti Sokola. Hráli ve Zlaté Koruně, K.Újezdě, Křemži, Velešíně, Čakově, Brlohu, Rožnově a na dalších místech. Na turnaje jezdili na kolech.
Družstvo Kačeráků: Maxmilián Bláha, Jan a Ladislav Borovkovi, Václav Beneš, František Hála, Josef Klíma, Josef Leeb, Miloslav Novák a Vojtěch Šesták. Vynikajícími smečaři byli:Vašek Beneš, Vojta Šesták a Pepík Klíma
Činnost Kačeráků byla ukončena dnem 5.5.1945,den osvobození naší vlasti Rudou armádou.

Kačeráci se sešli po válce celkem třikrát:

  • po 25 letech 8.8.1965
  • po 30 letech 9.8.1969
  • po 35 letech 7.9.1974

DIVADELNÍ ODBOR JEDNOTY

Hlavní příliv členstva v začátcích SOKOLA pramenil z řad Národní jednoty Pošumavské. Byli to hlavně oni, kteří se stali páteří divadelního odboru Sokola. Zakladatelem a prvním režisérem souboru byl Karel Doubek.
Hrálo se nejen doma ale soubor zajížděl i do okolních vesnic. Z repertoáru připomeňme Lucernu, Zborovští, Most nejkrásnější, Lékař lidumil, Naši furianti, Slovo dělá muže – premiéra této hry byla dne 15. 8. 1948 v Sokolovně v Poříčí. Autorem byl odborný učitel Josef Barnáš z Boršova.
Výtěžky z divadelních představení byly jedním z hlavních příjmů Sokola. Např. výtěžek z představení Svatoň a Milena, který byl sehrán dorostem, činil 3.17O,-.
Velkou práci odvedl i odbor loutkový. Pod vedením Františka Hetzla a později Karla Volfla ml. se sokolovna hemžila těmi nejmenšími každou neděli.
Obě tyto divadla zaujímala přední místo v kulturním životě obce a širokého okolí. Jejich úsilí skončilo přestavbou sokolovny v letech 1969/1972, kdy bylo zrušeno podium.

SJEDNOCENÁ TĚLOVÝCHOVA PO ROCE 1948

7. 12. 1948 se uskutečnilo předání funkcí a majetku Sokola do rukou zvoleného akčního výboru a byl zvolen výbor nový.
V roce 1949 zůstává v čele jednoty, která si zachovala název Sokol Karel Wolfl st. jako předseda, Antonín Tomek jako náčelník a Míková Jaroslava jako náčelnice. Trvalo celý rok, než se jednota po očistě a po předání majetku státu stabilizovala a začala plnit svou funkci.
V březnu 1957 se konal ustavující sjezd ČSTV, který schválil organizační řád a zvolil ústřední výbor. Tím byl dán směr, kterým se měla ubírat tělovýchova v našem státě.
Začíná se rozjíždět cvičení žáků, žákyň,dorostu a mužů a žen. Na první spartakiádu naše jednota nejela, jen s lítostí sledovala cvičení na Strahově s předsevzetím, že na druhou spartakiádu již pojedeme. A tak se také stalo. Do Prahy odjíždělo družstvo žen se skladbou rozsévačka v počtu 9 a družstvo st.žákyň se skladbou červené míčky.
Od roku 1966 až 1972 – byl výrazný pokles členstva v naší jednotě, bylo to zapříčiněno politickým děním v našem státě a pak připravovanou rekonstrukcí sokolovny v letech 1969 až 1972.

To dokumentuje i statistika členek jednoty:

  • v roce 1966 – 8 žen (Černá Emilie, Dvořáková Marie, Hrdinová Marie, Hromádková Vlasta, Metelková Marie, Nejedlá Jiřina)
  • v roce 1967-68 – 6 žen
  • v roce 1969-72 – 4 ženy, které neměli kde cvičit, jen venku

Mužů bylo v roce 1972-46, žáků 22, tvořili jádro oddílu fotbalu.

PŘESTAVBA SOKOLOVNY 1969 – 1972

Sokolovna byla přestavěna nákladem 620 tis. Kč, z toho ČSTV dává 90.tis. Kč, zbytek dotuje stát. Štít byl přestavěn,byl přistavěn byt pro správce, sociální zázemí a vstup se šatnami. Sokol získal i dvě místnosti jako klubovny z původního bytu správce sokolovny.
V roce 1988 byly kamna na pevná paliva vyměněna za 3 ks akumulačních kamen.
V roce 1994 byla provedena plynofikace tělocvičny, šaten, kluboven a bytu.
V roce 2001 provedena instalace hrazdy.
V roce 2002 výměna střešní krytiny a částečné odizolování budovy, hlavně bytu a sociálů.
V roce 2003 nákup gym. koberce, trampolíny a žíněnek.
V roce 2007 provedena rekonstrukce sociálního zařízení.
Od roku 2008 byla prováděna postupná výměna oken a dveří, která byla završena v roce 2011 novou fasádou a zateplením bytu a sociálního zařízení.
V roce 2010 byla provedena přestavba šaten a kluboven na malý tělocvičný sál, který slouží především našim karatistům ale i oddílu jogy. Rovněž byla provedena instalace závěsné kladiny a zrdcadel ve velké i malé tělocvičně.
V roce 2011 byl zakoupen gymnastický koberec.
V roce 2012 byl zakoupen můstek na přeskok.

SOKOLOVNA 1922
SOKOLOVNA 1972

Přestavba sokolovny přivedla do Sokola nové tváře

Od září roku 1972 sestra Mirka Zavoralová společně s Lídou Tušlovou,Marií Filisteinovou, Vlastou Hromádkovou a Jarkou Kadlecovou připravovaly znovuzaložení oddílu ZRTV- cvičení ml. a st.žákyň, aby nějakým způsobem navázaly na dřívější tradice a vyrovnaly dluh žen v Sokole.
Situace se v roce 1973 rapidně změnila: 119 členů z toho 72 dospělí/21 žen, 47 mládež/28 žaček a 5 dorostenek.
Od té doby cvičení žákyň a žen běží až do dnešních dnů. Za dobu 40 let se obměňovalo, tak jak si to situace vyžadovala, buď se založil oddíl Rodičů a dětí, předškoláků nebo dorostenek, podle toho jaké bylo věkové složení členstva.

Ženy výrazně zasáhly i do života výboru TJ

První předsedkyní jednoty byla sestra Vlasta Hromádková, která tuto funkci dělala od roku 1976 do roku 1994 – tedy plných 18 let. Složení současného výboru tvoří převážně ženy, neboť ve všestrannosti má Sokol pouze pár mužů, většina mužů – oddíl fotbalu vystoupil ze Sokola.

Bývalé oddíly Sokola

  • Oddíl stolního tenisu (1999-2010)
  • Oddíl kendo – Iaido (1990-2004) – v současné době obnoven

Starostové T. J. Sokol Poříčí

  • Tomáš Matl 1912–1918 / 7 let
  • František Vančura 1919–1925 / 7 let
  • Ladislav Vančura 1926–1928 / 3 roky
  • František Fiktus / nezjištěno
  • Bohuslav Černý / nezjištěno
  • Josef Kousal 1945–1947 / 3 roky

Starostové T. J. Sokol Boršov nad Vltavou

  • Karel Wolfl st. 1949–1961 / 13 let
  • Antonín Pamětický 1962–1968 / 7 let
  • Jaromír Volfl 1969–1975 / 7 let
  • Vlasta Hromádková 1976–1989 / 14 let
  • Vlasta Hromádková 1990–1993 / 4 roky
  • Jiří Zavoral 1994–2006  / 13 let
  • Ing. M. Zavoralová 2007–2019 / 12 let
  • Barbora Domanská – současná starostka od roku 2019 

SPARTAKIÁDY

1. spartakiáda 1955

  • účast dorostenek a žen v Č. Budějovicích a Č. Krumlově, do Prahy se nejel

2. spartakiáda 1960 

  • se skladbou Rozsévačka a Rej, odjíždí do Prahy družstvo žen v počtu 9 a družstvo starších žákyň v počtu 16 se skladbou červené míčky

3. a 4. spartakiáda 

  • 1965 a 1970 – se nenacvičovalo

5. spartakiáda 1975

  • nácvik skladby žen s jedním kuželem na Smetanovu hudbu „Vltava“, nacvičovalo celkem 7 žen a 5 dorostenek. Cvičily v Č. Budějovicích, Týně n/Vlt, Trhových Svinech. Do Prahy odjíždělo celé družstvo žen v počtu 12, pod vedením Mirky Zavoralové. (M. Říhová, M. Hálová, M. Milíková, N. Švarcová, V. Slavíková, M. Zavoralová, V. Hromádková, M. Buřvalová, M. Simandlová, M. Grubnerová, L. Zahradníková, M. Metelková.
  • Skladbu st. žákyň s tyčkami nacvičovala Vlasta Hromádková a Jarka Kadlecová. Děvčata v počtu 12 cvičila v Týně a v Č. Budějovicích. Do Prahy jet nechtěla

6. spartakiáda 1980

  • dne 24.5.pořádal Sokol ve spolupráci s místní ZŠ veřejnou cvičební hodinu s ukázkami 5- ti spartakiádních skladeb
  • nejmladší žactvo, nácvik Sokol (Hromádková a Zavoralová)
  • ml. žáci, ml. žákyně a st. žákyně-nácvik ZŠ
  • ženy, nácvik Sokol (Zavoralová) v počtu 12

7. spartakiáda 1985

  • do Prahy odjíždělo 12 žen si zacvičit skladbu se šátkem na motivy tanců Antonína Dvořáka.

8. spartakiáda 1990

  • skladbu žen se dvěma kuželi a švihadlem, nacvičovalo 10 žen, cvičilo se pouze v Č. Budějovicích

SLETY

X. slet 1938

  • v Praze cvičilo 21 žen a dorostenek a 20 mužů a dorostu pod vedením Jana a Kristy Cíglerových, Karla Wölfla a Kateřiny Černé.

XI. slet 1948

  • v Praze cvičilo 52 cvičenců ve skladbách žen, mužů, dorostu a žáků pod vedením Kristy Cíglerové, Vlasty Hromádkové, Antonína Tomka a Kateřiny Černé.

XII. slet 1994

  • skladbu se dvěma kuželi a švihadlem nacvičovalo 13 žen, které si zacvičily v Lišově, Č. Budějovicích a PRAZE. 
  • Sestry Zavoralová a Ludačková cvičily ještě skladbu ASPV v Lišově, Č. Budějovicích a Praze. Nácvik vedla sestra Zavoralová.

6-8.6.1997 – Malý slet v Brně – cvičilo 6 žen. Nácvik vedla sestra Zavoralová.

XIII. slet 2000

  • nacvičovalo 6 žen skladbu „BOLERO“, cvičilo se v Táboře, Voticích, Č. Budějovicích a PRAZE. 4 dvojice nacvičovaly skladbu Rodiče a děti, cvičily pouze v Č. Budějovicích.
  • nácvik obou skladeb vedla sestra Zavoralová.

21.-23.6.2002 – Malý slet v Liberci, kde cvičilo 6 žen

31.5.2003 –  Malý slet v Č. Budějovicích – ve skladbě „Můj domov“ cvičilo 6 žen

4-6.6.2004 – konal Malý slet v Brně – ve skladbě „Můj domov“ cvičilo 6 žen

XIV. slet 2006

  • skladbu s bubínky od Anny Maurerové „To všechno přines čas“ na hudbu Jiřího Šlitra nacvičovalo celkem 9 žen. Do Prahy jelo pouze 7 žen

20.-22.6.2008 – Malý slet pod Ještědem – na slet si vyrazilo zacvičit celkem 11 žen ve dvou skladbách, „Malá hezká chvilka“ s kuželi a „To všechno přines čas“ s bubínky

4.-6.6.2010 – Malý slet v Brně, kam si jelo zacvičit s kuželi skladbu „Malá hezká chvilka“5 žen